Chalupa Zálesí

Popis nemovitosti

Prodej krásné samostatně stojící chalupy v nádherném a klidném prostředí Jeseníků stojící na mírně svažovitém pozemku o rozloze 1 720 m² v Zálesí u Javorníku.

Chalupa je vhodná jak k rekreaci tak i trvalému bydlení. Prodává se včetně vnitřního vybavení jak je zachyceno na fotografiích.

Voda z obecního vodovodu, odpady svedeny do septiku s přepaden do trativodu. Elektřina v chalupě 230V i 400V. O vytápění v domě se stará elektrokotel s rozvody v mědi do deskových radiátorů. Teplá voda z elektrického průtokového ohřívače. Možno topit i v krbových kamnech s rozvody v mědi do deskových radiátorů.

Plyn v nemovitosti zavedený není.

V patře dva prostorné pokoje a v jednom z nich krásné a funkční kachlové kamna. V prostorné půdě je možnost dobudovat další obytný prostor. Na pravé straně dobudovaný nebytový prostor s přívodem vody, elektřiny a odpadů. Tento lze přebudovat na garsoniéru nebo ponechat na skladování věci v domě.

Součásti prodeje je další stavební pozemek v součastnosti vedený na katastru nemovitostí jako zbořeniště o velikosti 715 m², na tomto pozemku se dá stavět.

Okolní nedotčená příroda vybízí k pohodovému bydlení.

Cena k jednání včetně právního servisu 1.300.000,- Kč.

Energetická náročnost budovy:Třída G - Mimořádně nehospodárná č. 148/2007 Sb. podle vyhlášky.

Zálesí (Javorník)

Zálesí vzniklo za druhé, raně novověké kolonizace prováděné vratislavskými biskupy v 16. století; je zmiňováno poprvé roku 1562 (pod jménem Waldeg) a roku 1585 zde již bylo 25 selských a 5 zahradnických usedlostí. Až do konce patrimoniální správy roku 1850 patřilo k panství Jánský Vrch vratislavského biskupství. Ve vsi existovalo fojtství (šoltézství), ale nikoli lenní jako v řadě jiných vsí na Jesenicku. Roku 1637 byli zdejší obyvatelé osvobozeni od robot. V roce 1751 byl v obci vystaven kostel sv. Barbory, u něhož byla roku 1785 zřízena i římskokatolická farnost.^[3] Poté, co se obec ocitla roku 1742 na státní hranici s Pruskem, počet jejích obyvatel se do 19. století nezvyšoval. Místní se živili vedle málo výnosného zemědělství především dřevařstvím a domácím předením lnu. Roku 1831 navštívila vesnici epidemie cholery.

V 19. století existovaly v Zálesí dvě vápenky, které však po roce 1900 zanikly. Lom na vápenec přestal být využíván za první republiky, čedičový lom v 50. letech 20. století. Pokusy o těžbu železné rudy na začátku 20. století nebyly úspěšné. Avšak v létě 1957 bylo na úpatí Prostředního vrchu nalezeno ložisko smolince, které začal v roce 1958 těžit podnik Jáchymovské doly-závod Javorník. Postupně byly vybudovány tři úvodní štoly otvírající tři horní těžební patra a slepá jáma na hlubší 4. a 5. patro. Ložisko bylo po deseti letech těžby vyhodnoceno jako nebilanční a těžba byla v roce 1968 ukončena. Celkově zde bylo vytěženo 405,3 tun uranové rudy.

Pohraniční poloha Zálesí brzdila jeho rozvoj již od roku 1742, a tím spíše za komunistického režimu. Po druhé světové válce bylo jen málo dosídleno a podléhalo postupné zkáze. Namísto 91 domů napočtených roku 1811 a 108 domů roku 1930 jich je nyní (2001) ve vsi jen 25. Již roku 1950 byla dosud samostatná obec přičleněna jako osada k obci Travná a spolu s ní roku 1960 připojena k Javorníku. V letech 1976-2002 - době největší redukce obyvatelstva - nebylo Zálesí uváděno ani jako jeho místní část.^[4] Tečkou za zanedbáním obce bylo roku 1989 zboření barokního farního kostela sv. Barbory.^[5] Nyní slouží ves především k rekreaci.

Zdroj - Wikipedia.org

Kontaktní formulář