Jak děti rostly, začali mladí rodiče vnímat svou polovinu domu jako prostorově nedostatečnou a zároveň si uvědomovali, že náklady na provoz zděného bydlení je finančně zbytečně zatěžují a neposkytují nijak dobrý uživatelský komfort. Rozhodli se proto pro přebudování stávající bytové jednotky.

8 fotografií

Pro její návrh oslovili manželé architekta, který jim s ohledem na prostorové i energetické požadavky, velikost a tvar pozemku a ochranná pásma technické infrastruktury doporučil propojit stávající bydlení s jednopodlažním objektem v zalomeném tvaru na úrovni řešeného podlaží. 

Dispozici a tvar dřevěné přístavby určila představa o otevřeném prostoru, o pohybu „malých pokladů“, orientace ke světovým stranám, vazba na výhledy do okolí, terénní konfigurace zahrady, umístění dětského hřiště i poloha hospodářské části.

Tomáš s Jitkou měli ve starém domě k dispozici celé přízemí. Na něj chtěli přístavbu navázat s tím, že ve zděné části vznikne pomocí stavebních úprav klidová část, kde tráví méně času a není nutné zde naplno topit celý den. Tedy ložnice se šatnou, dva dětské pokoje, dvě koupelny a prádelna. 

Do energeticky úsporné dřevostavby pak přesunuli společenskou část – kuchyni, obytný prostor s jídelnou a pracovnu. Uspořádání místností na jednom podlaží pak podporuje soudržnou interakci činností v souladu s rutinou obyvatel domu.

Interiérový design svěřili Tomáš s Jitkou rovněž do rukou architekta. Jedním z dominantních zařizovacích a zároveň dekorativních prvků jsou akumulační krbová kamna s rohovým prosklením určená speciálně pro nízkoenergetické domy.

Jejich konstrukce i při sníženém tepelném výkonu napomáhá dosáhnout vysoké účinnosti a tím nízkých nákladů na provoz. Centrální přívod externího vzduchu do spalovací komory pak představuje důležitou konstrukční část kamen, díky které nedochází k ovlivňování odtahu digestoře ani – pokud by jej měli – řízeného větrání.

Oheň navíc neodebírá kyslík z místnosti. I přes tyto benefity nejsou kamna primárním zdrojem vytápění a zapalují se spíše pro radost v chladnějších dnech.

Párování materiálů

Logické uspořádání uživatelského konceptu je posíleno výběrem stavebních materiálů. Vnější plášť v šedém odstínu cementovláknitých desek doplňují modřínové palubky, které časem získají obdobnou šeď přirozenou cestou od slunce a povětrnosti. 

Vnitřní „podšívka“ pláště domu pokračuje v materialitě kombinací bílé výmalby a smrkové biodesky na straně jemné a betonového ztraceného bednění za krbem spolu s cementotřískovým podhledem stropu na straně hrubé. Vše dohromady s vhodnou volbou zařizovacích předmětů podle invence architekta vytváří působivou interakci průmyslově surového i útulně teplého designu.

Dřevěné plochy vedle hmotných cementových prvků vedou k odlehčení jinak těžkého stavebního prvku a okrové barvy dřeva kombinované s průmyslovou šedí vnášejí do domu teplo a rovnováhu.

Technické parametry:

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha přístavby: 100,7 m^² (včetně terasy)
• Obytná plocha: 53,2 m^² (přístavba) + 77 m^² (zděná část domu)
• Konstrukční systém: difuzně otevřený rámový (Two by Four) s nosníky Steico Wall; minerální a dřevovláknitá izolace
• Zdroj energie / teplo: kotel na plyn a na dřevo v původním objektu s rozvody podlahového teplovodního topení i do přístavby + doplňkově krbová kamna; příprava pro tepelné čerpadlo a fotovoltaiku
• Větrání: přirozené okny
• Součinitel prostupu tepla stěnou U: 0,12 W/m^²K
• Autor arch. návrhu a projektu: Ing. arch. Karel Janča a Martin Kaňák, janca architect, www.arch-janca.cz
• Realizace: TAROS NOVA a. s., www.taros-nova.cz

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Jakub Sobotka